dnes je 28.3.2024

Input:

Legislativní změny s ohledem na reformu financování regionálního školství

24.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7
Legislativní změny s ohledem na reformu financování regionálního školství

PaedDr. František Havelka, PhD.

Školský zákon

Vybrané změny zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), provedené zákonem č. 101/2017 Sb. a zákonem 167/2018 Sb., související s reformou financování.

Vybrané změny účinné od 1. 9. 2019

§ 23, odst. 4

Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem podle § 161 až 162 ŠZ.

Ustanovení se bude aplikovat až od 1. 1. 2020.

Komentář:

Jedná se o legislativní technickou úpravu v návaznosti na nový systém financování. Krajské normativy budou v novém systému financování zčásti nahrazeny normativy a postupy stanovenými v § 161 až § 162.

§ 111a

Organizace činnosti školských zařízení pro zájmové vzdělávání

(1) Vzdělávací hodina v zájmovém vzdělávání trvá 60 minut.

(2) Školní družina se organizačně člení na oddělení; členění ostatních školských zařízení pro zájmové vzdělávání stanoví ředitel.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší a nejvyšší počty dětí a žáků v oddělení školní družiny.

(4) Zřizovatel může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na zájmové vzdělávání ve školní družině, a to nad výši stanovenou normativem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí a žáků za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě zájmového vzdělávání ve školní družině a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Komentář:

Do nového systému financování budou rovněž zahrnuta školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Zavádí se pojem vzdělávací hodina v zájmovém vzdělávání na rozdíl od vyučovací hodiny, a stanoveno organizační dělení školní družiny na oddělení; v případě školního klubu a střediska volného času stanoví organizační dělení sám ředitel. Současně MŠMT prováděcím právním předpisem stanoví nejnižší a nejvyšší počet dětí a žáků v oddělení školní družiny v souvislosti se zavedením odlišného systému financování pedagogické práce ve školních družinách.

§ 160

(1) Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost

a) škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9 se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu,

b) škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky,

c) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9 se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,

d) škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c), a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9 se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.,

e) poskytovatelů vzdělávání v zahraničí.

(2) Finanční prostředky podle odstavce 1 může právnická osoba vykonávající činnost školy použít také tehdy, zajišťuje-li v souladu s tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby. Finanční prostředky podle věty první lze použít na:

a) úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou nebo právnickou osobou, finanční prostředky podle odstavce 1 písm. c) a d) lze takto použít pouze do úhrnné roční výše stanovené krajským úřadem v rozpisu rozpočtu finančních prostředků na činnost školy;

b) náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti na základě smlouvy podle § 65 odst. 2, pokud byla náhrada nákladů v této smlouvě sjednána.

(3) Finanční prostředky podle odstavce 1 lze v souladu s odstavcem 2 použít pouze na náhradu nákladů rozpočtovaných v ceně podle odstavce 2 písm. a) nebo vynaložených jinou fyzickou nebo právnickou osobou podle odstavce 2 písm. b), které odpovídají druhům nákladů vyplývajícím pro daný případ z odstavce 1; do rozsahu nákladů podle odstavce 1 písm. a) se pro tyto účely nezapočítávají náklady na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku s výjimkou nákladů na učební pomůcky.

(4) Ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

(5) Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem34a), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se započítávají i cizinci, kterým se podle tohoto zákona poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky.

(6) Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob.

(5) Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem34a), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se započítávají i cizinci, kterým se podle tohoto zákona poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky.

(6) (5) Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob.

Změna se bude aplikovat až od 1. 1. 2020.

Komentář:

§ 160 rozšiřuje okruh výdajů, na které se poskytují finanční prostředky státního rozpočtu o výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou všech dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

§ 161

Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky

(1) Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku.

(2) Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem34a). Součástí krajských normativů jsou příplatky na podpůrná opatření stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření.

(3) Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad zejména z

a) dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji,

b) rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání,

c) rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a

d) naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních.

(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění.

(5) Ministerstvo rozepisuje a poskytuje krajským úřadům formou dotace37) na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost

a) škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. d),

b) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c).

(6) Rozpis finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení uvedených v odstavci 5 pro jednotlivé krajské úřady provede ministerstvo na základě republikových normativů; ministerstvo tento rozpis upraví s ohledem na skutečný počet dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých krajích a normovanou finanční náročnost podpůrných opatření těmto dětem, žákům a studentům poskytovaných.

(7) Krajský úřad v přenesené působnosti prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b)

a) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d),

b) rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

(8) O rozpisu a přidělení finančních prostředků podle odstavce 7 krajský úřad následně informuje zastupitelstvo kraje.

(9) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 7 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu.

§ 162

Financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí

(1) Ministerstvo rozepisuje prostřednictvím normativů a poskytuje formou dotace podle zvláštního právního předpisu právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. b).

(2) Normativ stanoví ministerstvo jako průměrný roční objem výdajů uvedených v § 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu podle § 161 odst. 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo v dané školské službě a zveřejní je ve Věstníku. Součástí normativu jsou příplatky na podpůrná opatření stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření.

(3) Ministerstvo poskytuje krajským úřadům formou dotace37) na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje kraj, stát, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.

(4) Krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b), a kontroluje její využití.

§ 161

Financování mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a školních družin zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí

(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku

a) pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí

1. normativy jako průměrnou roční výši zvláštních příplatků podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, příplatků za vedení podle zákoníku práce a specializačních příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 odst. 1 ZP, jakož i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance, a částky, v jejíž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „povinný odvod”) připadající na 1 pracovní poměr pedagogického pracovníka vyjádřený počtem hodin přímé pedagogické činnosti podle jiného právního předpisu60) (dále jen „úvazek pedagogického pracovníka”),

2. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů připadající na 1 úvazek pedagogického pracovníka a opravné koeficienty k těmto normativům podle § 161c odst. 1 písm. b) ŠZ,

3. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a na odstupné (dále jen „ostatní osobní náklady”), jakož i povinných odvodů pro ostatní zaměstnance připadající na 1 právnickou osobu vykonávající činnost alespoň jedné z těchto škol, na 1 další pracoviště téže právnické osoby vykonávající činnost školy, dále u mateřských škol a základních škol na 1 třídu a u středních škol v denní formě vzdělávání na 1 třídu v oboru vzdělání a u konzervatoří v denní formě vzdělávání na 1 žáka v oboru vzdělání; dalším pracovištěm se rozumí takové pracoviště, které s jiným pracovištěm prostorově nesouvisí, není s ním spojeno stavebně nebo technicky, ani není umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku a při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno ve školském rejstříku jako samostatná právnická osoba (dále jen „další pracoviště”),

4. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období,

5. opravné koeficienty k normativům na 1 třídu v oboru vzdělání střední školy a na 1 žáka v oboru vzdělání konzervatoře podle bodu 3 pro jiné než denní formy vzdělávání,

b) pro školní družiny zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí normativy podle

1. písmene a) bodu 1,

2. písmene a) bodu 2,

c) pro vyšší odborné školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí

1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu,

2. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady, jakož i povinných odvodů pro ostatní zaměstnance připadající na 1 právnickou osobu vykonávající činnost vyšší odborné školy, na 1 další pracoviště téže školy a na 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu,

3. opravné koeficienty k normativům podle bodu 1 pro jiné než denní formy vzdělávání,

4. opravné koeficienty k normativům na 1 studenta v akreditovaném vzdělávacím programu podle bodu 2 pro jiné než denní formy vzdělávání,

5. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období,

d) pro základní umělecké školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí

1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu připadající na 1 žáka ve stupni uměleckého oboru,

2. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období,

e) pro mateřské školy, základní školy, školní družiny, střední školy a konzervatoře a vyšší odborné školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí normativy jako roční výši ostatních neinvestičních výdajů státního rozpočtu připadajících na 1 dítě, 1 žáka na prvním stupni základní školy, 1 žáka na druhém stupni základní školy, 1 dítě nebo 1 žáka ve školní družině, 1 žáka v denní formě vzdělávání v oboru vzdělání a 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu.

(2) Vláda stanoví nařízením pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku.

(3) Ministerstvo stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedených v odstavci 1 výši finančních prostředků na kalendářní rok jako součet

a) ročního objemu platových tarifů pedagogických pracovníků62), jakož i povinných odvodů,

b) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písmene b) a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají, a opravných koeficientů podle § 161c odst. 1 písm. b),

c) ročního objemu specializačních příplatků podle § 133 odst. 2 ZP, jakož i povinných odvodů,

d) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 2 a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají,

e) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, písm. c) bodů 1 a 2, písm. d) bodu 1 a odstavce 1 písm. e) a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají,

f) součinů normativů na 1 třídu v oboru vzdělání střední školy nebo normativu na 1 žáka v oboru vzdělání konzervatoře a počtů tříd v oboru vzdělání střední školy v jiných formách vzdělávání nebo počtů žáků v oboru vzdělání konzervatoře v jiných formách vzdělávání a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. a) bodu 5,

g) součinů normativů podle odstavce 1 písm. c) bodu 1 a počtů studentů v jiných formách vzdělávání než v denní formě a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. c) bodu 3,

h) součinů normativů na 1 studenta podle odstavce 1 písm. c) bodu 2 a počtů studentů v jiných formách vzdělávání než v denní formě a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. c) bodu 4, a

i) součinů příplatků podle § 161c odst. 1 písm. a) a počtu jednotek, na které uvedené příplatky připadají.

(4) Výše finančních prostředků podle odstavce 3 písm. a) a b) se stanoví do výše odpovídající maximálním počtům hodin stanovených podle odstavce 2 a podle § 161c odst. 2 písm. c).

(5) Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje finanční prostředky podle odstavce 3 jednotlivým právnickým

Nahrávám...
Nahrávám...